„Člověk by neměl myslet jen na sebe, ale i na své bližní,” poučuje děti učitelka, „a těmi myslím i zvířátka, která žijí v našem okolí. Od nikoho se samozřejmě nežádají žádné obrovské činy, bohatě stačí například nasypat ptáčkům zrní, postavit pro ně budku...”
„Budku?” překvapeně vykřikne Petr. „Copak si myslíte, že ptáci budou telefonovat?!”
Těsně po zvonění přiběhnou do jídelny dva rozpustilí prvňáci a začnou na sebe hlasitě hulákat a pošťuchovat se.
„Vy si budete dělat ze školy holubník?!” rozčílí se na ně dohlížející učitel. „Okamžitě na konec fronty!”
„Klidně,” odsekne drze jeden z dovádivých školáčků. „Stejně jsme tu sami!”
-
+


25. 12. 2011